EUROWEEKENDS

Teda jsem to ale hambářka...nepřidala jsem žádný příspěvek dlouhých, předlouhých a na události bohatých, 20 dní?! SHAME ON ME!!! Zřejmě se začínám adaptovat na portugalský podmínky, takže budiž letní počasí co tu panuje, omluvou mé neschopnosti cokoliv sem v poslední době napsat...

Co se týká školy, je to teď celkem výživný. V úterý test z angličtiny, pak test z Evropského práva...O anglinu se nebojím, o EU LAW celkem jo, protože angličtina, kterou byli formulovány otázky, není kompatibilní s tím, co jsem se doteď naučila na všech stupních české vzdělávací soustavy ...Inu, nechme se překvapit.

Ale dobrou zprávou je to, že jsem konečně dokončila a odevzdala svůj projekt na logistiku na JČU a projekt byl přijat...HURÁÁÁÁÁÁÁ, takže teď aktivně počítám příklady ze skript....jištěna výsledky z veledůvěryhodného zdroje...děkuji Šárko:-)

No, ale zpět k nadpisu tohoto příspěvku - je více než zřejmé, že nadpis EUROWEEKENDS má pramálo společného s  pravidelným navštěvování vzdělávacího zařízení. Euroweekends nejlépe vystihuje moje víkendové aktivity za posledních 14 dní, a to návštěvu Madridu a inspekční cestu do Itálie za Markétou.

MADRID

Výlet do Madridu, jehož začátek nám zpestřil odlet v brzkých ranních hodinách, se odehrál hned na začátku dubna. Už samotná cesta na letiště  autobusem ve čtyři ráno se dvěma piloty naprosto zničila moje představy o jejich zhýralém životě plném luxusních aut, luxusních přítelkyň a cest do práce taxíkem. Prostě tam stály v půl pátý ráno na zastávce a čekali na bus jako každý jiný pracující. Každopádně na bus jsme museli dojet taxíkem, jehož objednání na centrále osazené neanglickým personálem bylo více než ubijející.

Madrid samotný je úžasné město, doprava z letiště, v porovnání s jinými metropolemi, je za hubičku, konkrétně za 2 EUR. Sice se musí asi stopadesátkrát přesedat, ale Madriďané byli tak laskavý, že cestu z letiště do centra udělali dost blbuvzdornou.Centrum města samotného má skvělou atmosféru a všechno je v dochozí vzdálenosti. Počasí nám celkem přálo, první dva dny sluníčko na třetí den předpověď od BBC a weatherunderground.com slibovala déšť, proto jsem navrhovala nechat muzea na deštivý den...Jelikož Gazeta Polska slibovala sluníčko po celou dobu, tak velitelka tanku rozhodla, že návštěvou muzeí zabijeme krásný sluneční den. Jak se nakonec ukázalo, pravdivá byla předpověď od BBC...Ale to je už celkem jedno. Ale říkám si, že Rudý právo má vážného konkurenta v patentu na pravdu...a to ty již výše zmiňované noviny....Vlastně jsme ten krásný den v muzeích nezabili, protože když jde o Prado, žádná hodina v něm strávené není ztráta času. Velkou výhodou v Madridu je systém vstupného, pokud jste student do 25ti let ze členské země Evropské unie, máte možnost se do většiny muzeí dostat zdarma, konkrétně Prado a Reina Sofia (Piccaso sbírky) museum úplně zadarmo, a to se vyplatí.

Jeden den jsem také absolvovala Free city tour organizovanou hostelem. Nakonec se ukázalo, že tour zase tak moc for free není, ale každopádně ta holčina, která v ulicích Madridu nechala srdce, si těch 5 EUR zasloužila, protože byla úžasná a zábavná vypravěčka a protáhla nás celým centrem Madridu. Po čtyřech hodinách jsme skončili na Paseo del Prado s nohama o nějaký ten centimetr kratšíma.

Madrid by nigh

Hostel

Já a královský palác

Sol

Korida aréna

Večerní pivko kdesi u Gran Via

ITÁLIE

Díky akci na na letenky u Ryanair se mi výlet do Madridu a do Itálie podařilo uskutečnit v průběhu dvou víkendů. Upřímně říkám, že to opravdu nebyl záměr. Abych to uvedla do místních souvislostí. Letenka do Itálie, kdy jsem na jedním směrem v letadle strávila 3 hodiny, mě vyšla levněji, než výlet vlakem do Lisabonu...

Sotva jsem se stihla vzpamatovat z výletu do Madridu, už jsem zase pakovala svůj zelený batůžek a frčela do Itálie. Cesta byla dost úmorná, protože letadlo odlítalo z Porta v osm večer, takže než jsme dosáhli letové hladiny, byla venku tma jak v pytli. Naštěstí jsem stihla vyfotit západ slunce na Portugalskem. Lety za tmy nemám vůbec ráda, protože nikdy nevím kde momentálně jsem a není se podle čeho orientovat...Takhl to totiž vypadalo, že mezi Portugalskem a Itálií leží minimálně sedm moří...

Letadlo přistálo v Pise pár minut před půlnocí, já proběhla pidiletištní halou ven a vyrazila cestou k hostelu, kterou jsem si v rychlosti našla na google maps před odjezdem na letiště v Portu. Naštěstí se ukázalo, že cestu do hostelu by zvládl i středně netvrdlý osel, protože stačilo jen jít rovně, furt rovně a na konci té dlouhé rovné ulice narazit do vstupních dveří hostelu. Tam jsem se ubytovala a celá šťastná, že jsem na místě, jsem s sebou plácla do postele.

Ráno jsem pokračovala tou sympaticky dlouhou rovnou ulicí na nádraží a odtud vlakem do Pistoii, kde na mě čekala Markéta. Narozdíl od Portugalska bylo v Itálii krapánek fryšno. Proběhla prohlídka města, návštěva místních trhů, zmzlina, návštěva Markétiny školy, luxusní pizza k večeři. Druhý den vlakmo do Florencie. Když jsme odjíždely z Pistoii, počasí slibovalo všelicos..jen né slunce...Pche...Po hodině ve Florencii už se mé pozadí bylo téměř k jídlu...Ale i přesto byla Florencie úžasná a vřele doporučuji, hlavně doporučuji Markét jako průvodce:-)

Můj poslední den v Itálii jsem se ráno s Markét rozloučila na nádraží a vyrazila jsem opět směr Pisa. Italská železnice mi však naplánovala nedobrovolnou přestávku v městě jménem Lucca, díky tomu, že v Itálii na sebe prostě přípoje nečekají. Nebylo to zrovna milé, protože jsem se po cestě už upřímně těšila na čísťounké záchody na nádrazí Pisa Centrale...místo toho mě v Lucce uvítali na nádražním WC turecké záchody...a to, věřte mi, mě všechny potřeby nadobro přešli.

Běhěm své dvouhodinové exkurze, kterou jsem si vyplnila čekání na další přípoj do Pisy jsem zjistila, že Lucca vlastně není taková díra, ale že je to zřejmě kulturní Mecca kraje, protože tam v létě  v rámci nějakého festivalu bude mít konzert jak Elton John, tak i Amy Winehouse.

Vrátila jsem se na nádraží, abych pokračovala v cestě do Pisy. Naštěstí mi tentokrát vlak neujel, takže jsem za půlhodiny mohla vystoupit na okraji Pisy a mohle jsem si udělat povinnou fotku s tou debilní křivou věží.

Proč debilní? Protože Pisa je největší turistická past, co jsem kdy viděla. Ve samotným městě není nic, jen křivá věž, bazilika, baptisterium a vagon turistů...Rychle jsem proběhla areál, udělala pár fotek a mazala přes město směr letiště. Najedená a nazmrzlinová jsem dorazila na letiště s řádnou časovou rezervou, takže jsem si kydla mezi ostatní turisty na trávu před odletovou halou, otevřela skripta na english, že se teda jako začnu učit na test, který mě čekal druhý den.

Se studiem angličtiny jsem pokračovala i v letadle, protože po příletu do Porta jsem z letiště rovnou frčela na večeři k belgickým kamarádkám, kde jsme dostáli všem stereotypům o pivních kulturách:-)

Západ slunce na Portugalskem

Povinná společná fotka:-)

Centrum Pistoii

Florencie

Cenzurovaný David:-)

Most zlatníků

Kavárna s výhradně pánskou obsluhou...:-)

Pistoia nasvícená v barvách trikolory

Pisa

miniaturní letiště v Pise

Hanino, talismana od tebe mám na přidělanýho na batůžku

Zřejmě Pyreneje

Další den byl ten několikrát zmiňovanej anglickej test...kde jsem celkem scorovala...ale to zřejmě bylo díky přítomnosti zbytku alkoholu v mém krevním oběhu:-)